Jedním z nejčtenějších článků na tomto webu je článek z oblasti "rybářské dílny". Jde o návod na domácí výrobu splávků, který je umístěn v sekci "Zlaté slezské ručičky". Přitom jde o článek staršího data, který jsem původně kdysi dávno vydal v tištěném rybářském časopisu. Jak je ale vidět, jde o téma, které je poměrně zajímavé a lidé se k němu rádi vracejí.

Dnes chci posunout téma výroby splávků na další level a to k předmětu sériové výroby splávků. Z pochopitelných důvodů nepůjde o přesný a kontinuální návod, ale spíše o fotoreportáž nebo jakousi exkurzi, která dá více prostoru snímkům, než psanému slovu. Ale i na komentáře se dostane a myslím, že článek prezentovaný touto formou zaujme minimálně stejně, jako články psané standardním způsobem.

V této reportáži budu popisovat výrobu sériovou, přesto jde ale principiálně o výrobu ruční, tzv. "hand made". V procesu jsou používány různé stroje, přípravky, lakovací komory apod., za jejich obsluhou ale vždy stojí člověk - nejde tedy o číslicově řízené automaty. A některé činnosti, jako třeba kompletování splávků (vlepení dříku, anténky, očka atd.) jsou pak vyloženě ruční prací.

Pro každý vyráběný model a gramáž splávku existuje technický výkres, který obsahuje přesné rozměry všech částí, popis použitých materiálů, případně další potřebné údaje.

Jedním z prvních kroků je rozřezání bloků balsového dřeva na trámky potřebných velikostí. Jak vidíte ze snímku, tato činnost probíhá na běžné pásové pile.

K úspěšnému dokončení splávku je dále nutné mít připraveny v dostatečném množství všechny potřebné části splávku. Zde vidíte zásobu antének a spirálek pro navlékání vlasce.

Do sklíčidla soustruhu se založí pomocí silonových vymezovacích přípravků hranolek balsy v pořadovaném rozměru. K tvarování tělíčka splávku se používá někoik rozličných nástrojů, zde na snímku vidíte tvarovací desku ze speciálního pórovitého materiálu. Sklíčidlo je průchozí, takže po vytvarování a upíchnutí hotového tělička se balsa vysune o potřebný kus ven a je hned možné začít obrábět další kus.

Hotová tělíčka splávků různých modelů a gramáží se pak liší tvarem i velikostí. Rozdíl může být také ve složitosti nebo chcete-li členitosti těla splávku, jak dokumentují výše uvedené snímky.

Do hotového tělíčka splávku se ručně vlepí dřík, anténka, očko pro protažení vlasce apod. Ne vždy se ale instalují všechny tyto části, někdy se vlepuje pouze dřík a pak už splávky pokračují k procesu lakování.

Případ, který popisuji v předchozím odstavci, nastává právě u tohoto typu splávku. Zde se na vršek těla až po nalakování nalepuje teflonová čepička, poté anténka a teprve na ni se nasazuje spirálka pro protažení vlasce.

Postup lakování a sušení splávků je dnes velká chemie. Výrobci si tyto informace bedlivě střeží a tak nelze žádné konkrétnosti o použitých materiálech, počtech vrstev laku apod. prezentovat. Obecně lze říct, že laky se někdy vypalují a někdy ne, někdy se splávky dosušují jen tak v regálech ...

... jindy jsou zase zavěšeny do skříní, do kterých je vháněn temperovaný vzduch.

A za příznivého počasí je možné hotové splávky dosušit i v exteriéru. Po aplikaci všech vrstev laku jsou splávky ještě "orazítkovány", kdy je na tělo splávku zaznamenáno logo výrobce a konkrétní gramáž.

Posledním úkonem je zabalení splávků do fólií po 10ti kusech a splávky pak mohou radostně putovat do distribučního řetězce a ke konečným uživatelům.

Díky za pozornost!

Tomáš Mihula